sobota 22. srpna 2015

PEČENÁ ZELENINA

Letošní léto je přesně podle mého gusta, hodně sluníčka a teplo. Po malém ochlazení se k nám zase mají vrátit tropy a tak určitě bude chuť na něco lehkého. Starší letní (a lehký) recept najdete tady. Toto jídlo je ideální na zpracování sezónní zeleniny, především cuket, kterých je touto dobou na každé zahrádce dostatek.




























Na pečenou zeleninu budete potřebovat (velmi orientačně, na přesném množství ani skladbě surovin opravdu nezáleží)

1/2 kg brambor
2 větší cukety
3 středně velké mrkve
2 středně velké petržele (kořen)
5 velkých žampionů
1 větší cibule
3 stroužky česneku
2 větší kapie
a dále je možné přidat 1 střední lilek, 15 celých cherry rajčátek (tady na fotce nejsou, protože jsem je tentokrát neměla)

Zeleninu pokrájejte nejlépe takto: kapii na kostičky, brambory, žampiony a cuketu na drobnější plátky, mrkev a petržel na tenké proužky, cibuli na kolečka, česnek namačkejte. Připravte si dvě větší mísy, do jedné dejte nakrájenou tvrdší zeleninu (brambory, mrkev, petržel, cibuli), do druhé tu měkčí (cuketu, kapii a žampiony). K té tvrdší ještě přidejte namačkaný česnek.

A nyní dejte do každé mísy k nachystané zelenině 3 PL javorového sirupu nebo medu, 4 PL balzamikového octa, 2 PL sójové omáčky, 1 PL majoránky, 5 PL olivového oleje, sůl a pepř, 3 snítky nasekaného mladého rozmarýnu, hrst nasekané petrželky, 1 ČL tymiánu, asi 1/2 hrsti nasekané bazalky a libečku. Bylinky jsou moc důležité, ale volbu nechám na vás. Každý upřednostňuje trochu něco jiného, prostě jen ať to voní po bylinkách a chutná vám to. Zapněte troubu na 250°C a obě mísy důkladně zamíchejte, ať se chutě spojí. Vymažte plech lehce olejem a vysypte na něj obsah první mísy (tedy té s tvrdší zeleninou), pěkně směs rozprostřete a dejte až do úplně vyhřáté trouby téměř nahoru. Pečte asi 20 minut. Až je zelenina poloměkká, přidejte obsah druhé mísy a vše na plechu důkladně promíchejte. Pečte dalších 20 minut, možná více, možná méně, musí se to vyzkoušet. Já jsem na posledních 5 minut pustila ještě gril, ať je zelenina lehce opečená. Podávat se může jen tak samotná, ale třeba i s pečeným kuřecím stehýnkem nebo plátkem. To krájení je trošku zdlouhavější, ale pak už hodíte do trouby a 40 minut se věnujete něčemu úplně jinému. Třeba čtení starších příspěvků mého blogu... :-)

Ať vám chutná!

P.S. aktualizace 24.7.2016: Tentokrát jsem přidala lilek a pekla všechnu zeleninu najednou, vůbec nic se nestalo. Čas pečení jsem upravila na 30 minut, asi dost záleží na velikosti nakrájení. 

úterý 27. května 2014

CÍSAŘSKÝ TRHANEC


Když jsem dopsala minulý příspěvek o Vídni, každou chvíli mě provázel pocit, že jsem ještě na něco zapomněla. Vzpomněla jsem si až dneska - chtěla jsem se s vámi podělit o následující, naprosto jednoduchý, ale neokoukaný recept na Císařský trhanec neboli Kaiserschmarren. Když jsem se v Rakousku ptala, jak tato sladká dobrůtka vznikla, bylo mi vysvětleno, že si císař Franz Josef I. přál jako moučník po obědě palačinku, ale kuchař se při míchání těsta zapovídal a těsto se mu moc nepovedlo, což mělo za následek trhavé palačinky. A tak se rozhodl, že je rozseká, posype rozinkami, skořicí a cukrem, to celé zamíchá do ne zrovna vzhledného něčeho a podá císaři jako nový druh moučníku. Trhanec císaři velmi zachutnal a tak ho začali podávat i všem vzácným návštěvám. Časem se recept dostal mezi obyčejný lid a vznikl typicky lidový moučník Kaiserschmarren. Jestli je to příběh zcela vymyšlený, nebo je na něm kus pravdy, nám už dneska s jistotou nikdo nepoví, důležitější ale je, že skvěle chutná a zvládne ho uvařit opravdu každý.





























V dnešní rakouské kuchyni najdete trhance v mnoha verzích, tradičně se připravuje s rozinkami namočenými v rumu, ale obměn je opravdu hodně, např. s mandlemi nebo švestkami. Já přicházím s vylepšeným receptem z Tyrolska, takže správně by se měl jmenovat Tyrolský císařský trhanec (něm. Tiroler Kaiserschmarren), ale říkejme mu jakkoliv, skvělý bude určitě... 

Trhanec uděláte snadno - na 4 porce si nejdříve oloupete a nakrájíte jablíčka (2 ks) na malé kostičky, zasypete cukrem a skořicí, přidáte šťávu z citronu a dáte bokem. Pak oddělíte žloutky od bílků (3 ks), bílky ušleháte zvlášť. Do mísy dáte žloutky (3 ks), mléko (250 ml), mouku (150 g), špetku soli, cukr (25 g), vanilkový cukr, špetku sody a vymícháte těsto, podobné palačinkovému těstu, jen bude hustší. Pak vyšleháte bílky a opatrně je vmícháte do těsta. Na pánvi si roztopíte máslo (2 PL), dáte orestovat jablíčka, které trošku necháte zkaramelizovat, zamícháte a nalijete těsto. Smažíte pomalu až ztuhne (asi 4 minuty), pak otočíte, chviličku smažíte a vidličkou nebo plochou vařečkou "rozbijete" na kousky. Dáte na talíř a hojně posypete moučkovým cukrem. Tím opravdu nešetřete, nezapomeňte, že ani těsto na palačinky není moc sladké.

No dobře, úplně dietní to není, však toho nesníte hrnec, je to dezert! ale zase se u trhance báječně vzpomíná na zážitky z Vídně. Tak Mahlzeit! ;-)

úterý 20. května 2014

SERVUS IN WIEN!

Zdravím (i jen potenciální) cestovatele, máme tu konečně krásné počasí a tak vás zvu na virtuální výlet do Vídně. Když se řekne Vídeň, většinu z nás asi napadne Sachr dort, vídeňské kafíčko, valčík nebo vánoční trhy... Tak to vezmu trochu z jiné strany, udělám z toho takový vídeňský toulavý mišmaš.

Ještě chci upozornit, že fotky jsou pořízeny během tří let, kdy jsem Vídeň navštívila dvakrát soukromě a jednou jsem se zúčastnila třídenního jazykového semináře. Tuto virtuální prohlídku jsem pojala jako celodenní (možná spíš dvoudenní) výlet. Pokaždé, za ty tři roky, jsem Vídeň navštívila v prosinci, a kvůli známým vánočním trhům to nebylo, prostě to tak vyšlo. Letos se chystám na Vídeň už někdy v létě, takže to bude změna, o které taky třeba napíšu. Moc se těším do zoologické zahrady, do zámeckého parku v Schönbrunnu nebo na Donauinsel.

Pojďme se tedy toulat...




























Začnu dominantou Vídně a tou je bezesporu Katerdála sv. Štěpána (něm. Stephansdom) na ulici Stephansplatz. Jedná se o gotickou stavbu z poloviny 12. století. Když si katedrálu prohlédnete zevnitř a budete si ji chtít prohlížet dál i zvenku (nejlépe u kafíčka), vyjeďte výtahem do nejvyššího patra proskleného domu Haas-Hausu naproti. Ten zcela jistě nepřehlédnete, protože je to jediná moderní budova vsazená do historického centra Vídně. Pamatuji se, že se vedly debaty o vhodnosti této budovy zasazené mezi historické domy, ale já se přiznám, že mně ten kontrast nevadí, naopak se mi líbí.




























Posilněni kafíčkem (doporučuji Melange nebo kleiner Brauner) ano, jmenuje se stejně jako já, dokonce i malé je jako já, vlastně ještě menší, a to je co říct! projdete nákupní třídou Kärntner Straße a na jejím konci vpravo uvidíte hotel Sacher, ve kterém vymysleli onen světoznámý a stejnojmenný dort.





























Ale to už se vlastně budete nacházet na křižovatce ulic Kärtner Straße a Philharmonikerstraße, takže se musíte přemístit na stanici metra Karlsplatz (asi 7 minut pěšky), odkud pojedete metrem U4 asi 3 minuty do stanice Landstraße. Pak to bude zase asi 8 minut pěšky na ulici Kegelgasse a tam už uvidíte nepřehlédnutelný a extravagantní Hunderwasserhaus. Podobný dům - Kunst Haus architekta Friedensreicha Hundertwassera (pův. jménem Friedrich Stowasser - pěkně si to poněmčil) se nachází na Untere Weißgerberstraße. Obě budovy ve stylu vídeňské secese něčím připomínají dílo mého oblíbeného Gustava Klimta, kterým se pan Hundertwasser prokazatelně inspiroval. Při jejich prohlídce na vás dýchne optimismus a pohoda, přestože právě Hundertwasserhaus původně sloužil jako ubytování pro sociálně slabší skupinu obyvatel. Dnes je z něj vídeňská atrakce a kdyby mi někdo nabídl bydlení právě tady, měla bych sbaleno asi dost rychle.






























Tak, pokud vám z obdivování té krásy vyhládlo, odebereme se do světa jídla a mlsot. Uvidíte neviděné, ochutnáte neochutnané... Teda pokud si troufnete. ;-) Přemístili jste se od Hundertwasserhausu zpátky na stanici metra U4 a dojeli zase zpátky na zastávku Karlsplatz. Odtud jste se vydali pěšky (asi 8 minut) na Trh mlsounů (něm. Naschmarkt). A co zde najdete? Nepřeberné množství všech druhů sýrů, koření, uzenin, ryb a mořských plodů, pekařských výrobků, sladkostí, ovoce a zeleniny, o kterých jste ani neměli tušení, že existují. Většinou se vám budou sbíhat sliny jindy si možná řeknete, že toto byste do pusy nevzali ani náhodou, i když opravdu moc toho nebude. :-) Určitě se neudržíte a nějakou dobrotu ochutnáte. Moc se ale nepřejídejte, protože na boku tržnice je spousta bister a rychlých občerstvení, kde se relativně levně a dobře naobědváte. Já si z Naschmarktu většinou vozím koření, nějaký ten sýr a skvělé olivy. A v zimě si neodpustím vánoční punč.
































Jste posilněni obědem a tak jistě přijde vhod malá procházka na vytrávení. Z Naschmarktu se vydáte po Friedrichstraße na Operngasse a pak po Hanuschgasse směrem k zahradě (parku) Burggarten, je to pěšky asi 10 minut, a rozhodně stojí za shlédnutí. Projděte zahradou a dejte se směrem k Hofburgu, který nemůžete přehlédnout, je odtud dobře vidět a když budete mít štěstí, povlaje na něm i rakouská vlajka (to, když bude prezident v úřadu). Ze zahrady k Hofburgu je to cca 5 minut. No, a to už budete zase v samém centru. Hned za Hofburgem vás čeká Michaelerplatz, což je náměstí před (nebo za) Hofburgem. Tam určitě pořídíte nějaké fotografie nejen památek, ale také nádherných koňských spřežení. A čekejte hoooodně turistů. Teď se vydejte po Reitschulgasse k Albetině, vídeňské galerii umění, kde jsou kromě měnících se výstav také stálé expozice sbírek např. Egona Schieleho, mého oblíbeného Gustava Klimta, Oskara Kokoschky, ale také da Vinciho, Rembrandta nebo Rubense. V Albertině budete z Michaelerplatzu za 5 minut.
































A je tu poslední vídeňská zastávka, ale bude to zastávka opravdu velkolepá. Jenže nejdřív se k ní musíte dopravit. Od Albertiny projděte kolem Vídeňské státní opery (něm. Wiener Staatsoper) po ulici Opernring ke stanici metra Karlsplatz (ano, tam už jsme dneska byli). Nasednete na metro U4 a pojedete asi 10 minut k samému letnímu sídlu císařovny Sissi, k zámku Schönbrunnu. Projdete Schönbrunner Schloßstraße, přes Schönbrunner Schloßbrücke, pak po Hadikgasse, to celé asi za 10 minut a jste tam. Schönbrunn je barokní zámek, mimo jiné zapsaný na Seznamu světového dědictví UNESCO. V zámecké zahradě najdete i nejstarší zoologickou zahradu na světě, která byla již několiktát oceněna jako nejlepší ZOO v Evropě.






























Musím se ještě zmínit o tradičních vánočních trzích, které neodmyslitelně patří k předvánoční Vídni. Každý rok je navštíví tisíce turistů z celé Evropy (a nejen z ní), a Češi nejsou výjimkou. Ve Vídni vlastně najdete hned několik vánočních tržnic, ale na všech je téměř to samé, takže si vyberte jednu, i tak toho chození budete mít až až.































Myslím, že za jeden den se to nedá stihnout tak, abyste to všechno vstřebali a opravdu si to užili. Takže to berte jen jako návrh, co ve Vídni stojí za vidění a udělejte si buď vlastní plán, nebo se držte mého, ale rozdělte si to na dny dva.

Tak ještě pár fotek...

Státní opera (něm. Staatsoper)






























Vídeňský "orloj"




























Tady mají nejznámější (a prý největší) řízek ve Vídni a údajně i v celé Evropě. :-)
























































Vidíte, nejen kafe, ale i ulice se tu jmenuje skoro jako já (ta přehláska nad ä se jim teda trochu nepovedla). No, opravdu nemůžu jinak, než Vídeň milovat. ;-)

Na závěr možná přijde vhod i rada, jak ve Vídni cestovat. Po příjezdu do Vídně, pokud přijedete autem, zaparkujte buď na některém ze záchytných parkovišť nebo někde mimo centrum u obytného domu - tady si ale pohlídejte dodatkové tabulky, někdy je parkování jen pro bydlící. Pak si kupte celodenní jízdenku, která pro dospělého stojí cca 6,80 € a s touto jídenkou můžete cestovat 24 hodin po Vídni kam se vám zachce. Nezapomeňte si jízdenku při první jízdě označit! Od věci, myslím, není ani informace týkající se rakouských svátků, kterých ještě letos bude sedm, a to:
čt 29.5. - Christi Himmelfahrt
po 9.6. - Pfingstmontag
čt 19.6. - Fronleichnam
pá 15.8. - Maria Himmelfahrt
ne 26.10. - Nationalfeiertag
so 1.11. - Allerheiligen
po 8.12. - Maria Empfängnis
Obchody zavírají většinou v šest, v sobotu v pět a v neděli mají zavřeno ne jako u nás! Pokud budete potřebovat najít ve Vídni nějaký spoj, stačí napsat místo, příp. ulici nástupu a výstupu a tenhle vyhledávač vás navede.

Tak, přeji vám hezké vídeňské zážitky a budu se těšit na vaše komentáře, případně tipy, co si ve Vídni nenechat ujít. Servus in Wien!

úterý 29. dubna 2014

ZELENINOVÝ TATARÁK

Když můj muž prohlásí, že je NĚCO (cokoliv) bez masa dobré, tak vězte, že dobré to opravdu je. Proto se s vámi podělím právě o tento recept bacha, téměř čarodejnický. :-) Co je to za čáry a kouzla, když tatarák bez masa chutná jako tatarák? Je totiž plný zeleniny, sýra a koření. A musím se pochlubit, že ta petrželka na ozdobu je už letošní sklizeň z vlastního výsevu.




























Na zeleninový tatarák si připravte

2 PL jemně nastrouhaného syrového celeru
2 krátce povařené (jen několik minut) a nahrubo nastrouhané mrkve
4 PL strouhaného sýra
4 stroužky česneku
1/2 menší jemně nakrájené cibule
1 PL sójové omáčky
1 PL worcesterské omáčky
1 PL hořčice
1 PL oleje
2 PL sladkého kečupu
1 ČL sladké papriky
špetka mletého pepře
sůl

Všechny přísady smícháme a mažeme na topinky, v dietní variantě na tousty opečené v topinkovači po pravdě, byla topinka. Lepší je nechat tataráček uležet v lednici, ale u nás nevydržel.

Tak vyzkoušejte a pište...

sobota 29. března 2014

SRDCOVÁ MOZAIKA

Dva dny po sobě příspěvek, a zase scrapbookový, tak mám asi nějaké tvořivé období. Tentokrát je to srdcový motiv - dárek pro vás. Určitě se bude hodit třeba jako obrázek do rámečku milované osobě. K jeho vytvoření budete potřebovat 44 fotografií, ale klidně i méně a zbylá políčka pak jednoduše vyplníte nějakým vhodným "papírem", který bude s fotografiemi ladit. Nebojte se přidat ani nějaký svůj oblíbený element. Více asi netřeba psát, stahujte tady.

Budu ráda, když mi vaše srdcové, možná i srdeční, výtvory pošlete. Ty nejhezčí tady (s vaším dovolením) uveřejním a vyberu jedno NEJ, jehož majitel(ka) dostane sadu 6 MULTI FOTO templates. Posílat můžete do 31. května.

P.S. Tak, slibuju, že příště už to o scrapbooku nebude. Tedy možná. ;-)

pátek 28. března 2014

6 MULTI FOTO

Dneska se s vámi podělím o 6 MULTI foto scrapbookových předloh, ze kterých se jich dá pootočením získat až 22. Každá bude jiná a přesto budou k sobě "ladit", tak se hodí pro jednotlivé dokumentování, ale ideální jsou pro alba. Vytvořeny jsou ve formátu .psd, tedy pro photoshop, v rozlišení 300 dpi a o rozměrech 30 x 30 cm. Tato velikost se dá nakonec (po finálním uložení) zmenšit na jakoukoliv jinou. Já osobně tisknu alba v rozměru 21 x 21 cm, je to hodně praktický a skladný formát. POZOR!! Do 31. března budou předlohy ke stažení tady. Heslo: braunerka
Termín stahování již vypršel.


A jedna scrapbooková stránka z předlohy (template 8+1)


středa 5. března 2014

BULGUR

Znáte bulgur? Nebojte se, není to ani bulharský guru ani gurmánský Bulhar. :-) Tímto zdravím Bulharsko a moc se těším na letošní dovolenou!
Už jsem dlouho nepřidala žádný recept, tak přicházím s jedním rychlým a chutným na salát z bulguru. Mně chutná víc teplý a jen tak samotný, ale určitě se dá jíst i nastudeno nebo jako příloha. Pokud jste ještě balgur nezkoušeli, tak honem na to, protože jeho příprava je velmi snadná a rychlá. Navíc je bulgur nejen chutná potravina, ale také hodně zdravá. Obsahuje bílkoviny, sacharidy, vlákninu, vitamín A, minerály (fosfor, železo, hořčík) a téměř žádný tuk. 100 dkg uvařeného bulguru má jen 347 kJ. Podporuje činnost střev, nenadýmá a také působí pozitivně na nervovou soustavu. Bulgur je vlastně nalámaná celozrnná pšenice, která se prodává již předvařená, takže jak je uvedeno výše, její příprava je rychlá. Druhů přípravy je vlastně několik, ale čím kratší doba varu, logicky, tím lépe pro bulgur.




























Na 2-3 porce si připravte:

250 g suchého bulguru
8 středních žampionů
1 cibuli
1 stroužek česneku (mám velký silný domácí, tak to přizpůsobte)
1 PL řepkového oleje (nic proti olivovému, ale tady by asi dělal divnou pachuť)
1 PL bylinkového 5% octa (obyčejný raději nedávejte) nebo citronové šťávy
6 sušených rajčat
kousek natě jarní cibulky
kopr
sůl
pepř

Bulgur uvařte podle návodu nebo jako já (vařím max. 7 minut). Do vařící osolené vody dám důkladně propláchnutý bulgur a na mírnějším ohni vařím, občas promíchám. Množství vody dávám cca 2,5krát více, než je objem bulguru, pokud nějaká voda zbyde, přecedím. Ale nejspíš nezbyde. Takže po sedmi minutách vypnu, hrnec stáhnu bokem a nechám přikrytý pokličkou aspoň 20 minut. Lze vařit i déle a pak není třeba tak dlouhá doba bobtnání, ale delším varem se ztrácí hodnotné látky - takže za mě, NE!
Po uplynutí doby vyzkouším "tvrdost" a zbyde-li nějaká voda, scedím. Mezitím si nakrájím na drobno cibuli, žampiony na větší kostky (hodně se scvrknou), namačkám česnek, nakrájím jarní cibulku, sušená rajčata na menší kostičky, případně kopr, pokud je čerstvý, mražený jen vyndám z mrazáku. Na pánvi nechám zesklovatět cibulku, přidám žampiony, posolím, opepřím, ani se nemusí přidávat voda, pustí šťávu, kterou vydusím a téměř nakonec přidám česnek. Promíchám. To celé je hotové asi tak za 5 minut. Pak toto všechno (i to nakrájené) přendám do mísy společně s uvařeným bulgurem, přidám ocet nebo citronovou šťávu, trochu oleje a sůl podle potřeby. Pořádně zamíchám. Ochutnám, případně dosolím a můžu hned jíst. Když salát zbyde, před další konzumací ho trochu ohřeju v MW, chutná mi víc teplejší.

Musím se omluvit za fotku - možná někdy přefotím za denního světla, už není co. :-)