středa 30. října 2013

VOŇAVÉ BYLINKY

30.10.2013  Dneska jsem z venku uklízela domů některé bylinky a tak mě napadlo, že bych se dneska na jejich počest, že mi od jara tak pěkně sloužily však jsem se o ně vzorně starala rozepsala. Je smutné koukat na prázdná místa, která po nich zbyla, nic se nedá dělat, podzim je tady. Aspoň bude čas na plánování bylinkové zahrádky pro příští rok.




























Vezmu to pěkně podle abecedy...

BAZALKA
Teplomilná rostlinka původem ze Středomoří s velmi specifickou vůní, dorůstá do výšky až 50 cm. Kromě zahrádky se bazalce bude dařit i v truhlících na oknech a balkoně, či v bytě. V tom případě ale potřebuje velmi světlé místo a dostatek světla. Špatně snáší teploty pod +10°C. V době vegetaci potřebuje pravidelně a hojně zalévat, ale nepřemokřit! Říká se, že bazalka napomáhá lásce, což můžu potvrdit. Například, když takový salát Caprese, který by bez bazalky nebyl tím, čím je, projde žaludkem (stejně jako láska), musí se do vás všichni strávníci okamžitě zamilovat. :-) V léčitelství je bazalka vyhledávaná pro velký obsah silic, tříslovin, minerálních látek a vitaminu C. Povzbuzuje trávicí činnost, podporuje chuť k jídlu a působí proti nadýmání.

KOPR
V lidovém léčitelství si kopr našel místo mezi bylinkami pomáhajícími při žaludečních potížích, špatném trávení, nespavosti a kolice. V kuchyni kopr obohatí tvarohové pomazánky, bylinková másla, koprovku či kulajda, grilovaná jídla i vaječné pomazánky. Nasekané lístky kopru se dají mrazit, zavařovat do octového nálevu nebo sušit.

LEVANDULE
Stejně jako bazalka pochází levandule ze Středomoří a miluje slunné místo. Je velmi náchylná na přemokření! Může se přidávat k pečeným masům a rybám, hodí se do houbových jídel a salátů. Lze ji také kombinovat a to nejlépe s rozmarýnem, bazalkou a cibulí. Levandule tvoří nedílnou součást Provensálského koření. Hojně je využívána v kosmetice, krásně provoní skříň a je výborným repelentem. V lékařství a léčitelství je využívána pro zmírnění svalových křečí a příznivě působí i při revmatických onemocněních nebo při bolestech hlavy. Levandule také působí proti kašli a její silice snižují krevní tlak.

MÁTA
Máta se používá v potravinářství k přípravě čaje, omáček, k dochucení salátů, sýrů, likérů, jako dekorace dezertů či ingredience do nápoje Mojito, v lékařství pak při nadýmání, nevolnosti, chřipce, nachlazení, průjmu nebo revmatizmu. Pojmenování máty prý vzniklo podle Ovidiovy báje o nymfě Menthé, která, utíkajíc před bohem podsvětí Hádem, byla žárlivou Persefonou změněna v tuto voňavou bylinku. Mátu je vhodné pěstovat na slunném místě s vyšší vzdušnou vlhkostí.

PAŽITKA
Víceletá mrazuvzdorná aromatická rostlina vyrůstající z cibulek. Listy pažitky mají bohaté využití v kuchyni do polévek, salátů, omáček apod. Pažitka obsahuje vitaminy C a B2, provitamin A a minerální látky - vápník, draslík, fosfor a železo. Cibulové aroma pažitky povzbuzuje chuť k jídlu a podporuje trávení. Pažitka také snižuje krevní tlak. Používá se čerstvá či mražená, vždy syrová, nevaří se. Nedoporučuje se její sušení, protože ztrácí aroma. Může se pěstovat i jako okrasná rostlina vhodná do nádob - krásně kvete.

PETRŽEL
Petržel (naťová) se používá k dochucení polévek a salátů. Konzumuje se čerstvá, dá se sušit i zmrazit. Působí močopudně, má silný dezinfekční účinek. Příznivě ovlivňuje zažívání a podporuje chuť k jídlu.

ROZMARÝN (nebo Rozmarýna?)
Miluje slunné a teplé stanoviště a přemokření se mu stává osudným. V kuchyni se přidává do marinád a grilovacích směsí, do obalovacích těstíček, k ochucení pečených ryb a vepřového masa, mletého masa, zeleninových jídel především z rajčat a lilků, salátů i polévek. Ochutit s ním můžete oleje i octy. Rozmarýn povzbuzuje tvorbu trávicích šťáv, stimuluje činnost jater, působí močopudně, potopudně a antibakteriálně. Zvyšuje krevní tlak, zlepšuje krevní oběh, odstraňuje pocit chladu v končetinách, tonizuje cévy. Pomáhá proti bolestem hlavy, nervozitě, má zklidňující účinky, přispívá ke klidnému spánku. Má posilující účinky, proto se výborně hodí pro rekonvalescenci i pro stárnoucí organismus. Studentům zase napomůže ke zvýšení koncentrace.

Zpracováno podle Abeceda zahrady.


pátek 4. října 2013

DÝŇOVÁ POLÉVKA

4.10.2013  Tato polévka patří mezi mé favority! Možná je to tím, že si ji užiju párkrát na podzim a pak se na ni celý rok těším. A ta doba přišla právě teď, kdy mají dýně svou hlavní sezónu.





























Na polévku budete potřebovat

400 g očištěné dýně (nejlépe hokkaidó, ale lze použít třeba máslovou dýni)
2 PL másla
1 cibuli
2 stroužky česneku
1 litr zeleninového vývaru
100 ml     smetany na vaření
sůl
mletý pepř
muškátový oříšek
1 ČL sladké mleté papriky
2 PL citronové šťávy
dýňový olej na ozdobu (ale taky kvůli nezaměnitelné chuti)

Takže jak na ni? Ze všeho nejdříve si musíte očistit dýni, což sice není zrovna příjemná část receptu, ale rozhodně trochu práce stojí za to. Větší dýni zpracovávám najednou a nezpracovanou část dám zmrazit. Příště půjde vaření polévky jako na másle, hotová bude do 30 minut. Oloupanou dýni nastrouháme na hrubém struhadle. Drobně nakrájenou cibuli a prolisovaný česnek osmahneme na rozpáleném tuku, přidáme připravenou dýni a lehce orestujeme, přidáme necelou lžičku sladké papriky, zalijeme zeleninovým vývarem a dochutíme kořením. Necháme asi 15 minut vařit. Nakonec přidáme smetanu, ještě chvilku provaříme, vyndáme bobkové listy a rozmixujeme tyčovým mixérem. Dochutíme citronovou šťávou a muškátovým oříškem (ale toho jen tak dvě strouhnutí, je hodně aromatický).

Na talíři "ozdobíme" asi 1 PL oleje z dýňových semínek. Pokud dýňový olej neznáte, určitě ho zkuste, má výbornou oříškovou chuť a bez něj to není ono. Navrch se mohou dát ještě opražená dýňová semínka nebo tenký pláteček vysmažené slaninky, ale dýňový olej podle mě nic nenahradí.